Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza svahových pohybů v severozápadní části Příhrazské plošiny a vyhodnocení vlastností pískovce vzhledem ke stabilitní situaci
Vorlíček, Petr ; Blahůt, Jan (vedoucí práce) ; Vařilová, Zuzana (oponent)
Severozápadní část Příhrazské vrchoviny je známá výskytem svahových pohybů, první vědecky popsaný pohyb se zde odehrál v roce 1926 a měl katastrofické následky. Tato práce se zabývá vyhodnocením pokračujících vybraných svahových pohybů v severozápadní části Příhrazské vrchoviny a navazuje na předchozí měření. Naměřené pohyby porovnává s meteorologickými daty, daty s okolních hydrogeologických vrtů a v neposlední řadě porovnává pohyby ze dvou sledovaných míst vůči sobě. Ve druhé části se práce soustřeďuje na objasnění problému zvýšené náchylnosti monitorované skalní věže ke zvětrávání a porovnání vlastností pískovcového materiálu z této věže s okolními pískovci na sledované i jiných lokalitách. Pozornost je věnována zejména vlivu biologických skalních kůr, jejichž významný vliv potvrzuje. Pro objasnění využívá terénní i laboratorní metody v kombinaci s využitím počítačových programů.
Analýza svahové deformace z vrcholu Mužský, Příhrazská plošina
Pantůčková, Klára ; Blahůt, Jan (vedoucí práce) ; Lešner, Jeroným (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou svahové deformace na východním svahu vrcholu Mužský na Příhrazské plošině v Českém ráji. Území Příhrazské plošiny patří mezi dlouhodobě známá a zkoumaná sesuvná území a je známé zejména díky ničivému sesuvu u obce Dneboh. Svahová deformace pod vrcholem Mužský vznikla na rozdíl od ostatních svahových deformací v oblasti, na svahu terciérního vulkanitu, který pronikl kvádrovými pískovci a jílovci. Hlavním cílem geofyzikálního měření metodou elektrické odporové tomografie bylo zjistit průběh smykové plochy. Vzhledem k malému odporovému kontrastu mezi masou sesuvu a podložními jílovci nebylo možné smykovou plochu s jistotou identifikovat, z výsledků jsou patrné pouze náznaky jejího možného průběhu. Měření prokázalo, že v akumulační části sesuv překryl původně obnažené kvádrové pískovce. Celé území svahové deformace bylo podrobně zmapováno do účelové inženýrsko-geologické mapy stabilitních poměrů 1:2000 za pomoci GPS. Jako podklad byla použita mapa sklonitosti vycházející z digitálního modelu reliéfu, získaného z lidarového měření. Ta poskytla doplňující informace zejména o starších svahových pohybech v okolí zkoumané svahové deformace. Z výsledků mapování a dostupných informací bylo zjištěno, že svahová deformace vznikla v důsledku nasycení svahu nadměrnými srážkami. Ve...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.